pátek 7. listopadu 2014

Taj Mahal / Agra a Jaipur

Jak už jsem stihl říci Filipkovi přes SKYPE a babičkám přes SMS:
Taj Mahal, Agra, Fatehpur Sikri, ted jsme v hotelu v Jaipuru, zitra prohlidka mesta a vecer nocnim vlakem do Chandigarhu. Takze dalsi kontakt / zpravu predpokladam az za 48 hodin.
A teď to zkusím popsat trochu obšírněji, než usnu.
Ráno po brzké snídani opouštíme New Delhi a po skvělé nové dálnici, novým předměstím (?) plným snad i dvacetipatrových domů, míříme na jihovýchod do Agry. Jedeme podél Noida Expres Way, míjíme Jaypee Green a Buddh Internacional Circuit (místní závodiště formule F1). Nová dálnice vede až na okraj Agry, takže hustý městský provoz zažíváme až uvnitř Agry, s průvodcem vyměňujeme Eura za Rupie a jdeme si prohlédnout Taj Mahal, nádheru z nádher, na kterou jsme před sedmi lety jen smutně koukali přes řeku... Neumím to popsat slovy, ale byl zde dnes nával, srovnatelný snad s prohlídkou Chrámu Svatého Víta, jen doplněný o hvizd píšťalky místní vojenské ochranky. Jinak nevím, jaká slova volit pro popis té krásy jménem Taj Mahal.
Taj Mahal je totiž vždy v pátek zavřený, takzvaně z důvodu muslimského svátečního dne (jako mají Židé sobotu a křesťané neděli), ve skutečnosti tam ale prý každý pátek makají restsurátoři a opravují a opravují, ab stavba vypadala stále jako nová.

Po návštěvě té nádhery jsme se shodli na tom, že vynecháme prohlídku Agra Fort, a zamířili jsme do Fatehpur Sikri, jež vznikla ještě před Agrou. Nechali jsme se ulovit "průvodcem/dobrodruhem", takže za každého z nás dostal jen 100 "rupek" a absolvovali jsme prohlídku hlavního chrámu Fatehpur Sikri, včetně hrobek, potkali se s dalšími "českými dobrodruhy" (mimochodem, budeme s nimi sdílet zpáteční let). A jako dobrý skutek si například já s Pavlou odvážíme sadu pohlednic 3x12 (Taj Mahal + Agra Fort + Fatehpur Sikri) za 100 "rupek", snad jsme tomu klukovi, ve věku asi tak našeho Filípka, na chvíli pomohli s živobytím.
Řeknu to asi tak, návštěva Fatehpur Sikri byla bezva dobrodružství, protože jsme si vše domlouvali a smlouvali sami, a náramně jsme se u toho bavili.
Pak jsme se cestou do Jaipuru stavili na večeři; do hotelu Maharazi Plaza dorazili v podstatě těsně po půlnoci, ale ta "divadelní sebranka" (což je označení samozřejmě ironické, kdybych je neměl všechny rád, tak tu s nimi nejsem), co spala v autobuse, tu rozjela bezva mejdan (jen já mám trochu smůlu, že já neumím spát v dopravních prostředcích, a tak asi padnu první).

Žádné komentáře:

Okomentovat