úterý 18. listopadu 2014

Několik poznámek psaných na závěr ve vlaku

AirportExpresem jsme dojeli z letiště v Praze na hlavní nádraží a sedli do vlaku R877 do Brna. Druhá třída byla plná, tož průvodčí rozumně uznal, že je nesmysl, abychom leželi "na chodbě druhé třídy" a poslal nás na sedadla do poloprázdné první třídy.
Takže povídáme a frčíme do Brna. A uvědomili jsme si, že jsme od probuzení v Shimle vlastně v tuto chvíli (půl jedenácté) již 44 hodin bez řádného zdravého spánku. Nutno říci, že jsme samozřejmě všichni (tentokrát i já) průběžně propadali do spánku v autobuse, v letadle, na letišti, a samozřejmě i teď ve vlaku.
Takže se vzpomíná, například na to, jak na noční dálnici, kde byly nakresleny 3 pruhy, jely v noci auta jen ve dvou pruzích, ta čárkovaná dělící čára slouží jako vodící pro dva nekonečné proudy náklaďáků (většinou s nápisem Tata nebo BlowHorn), mezi kterými kličkují osobní auta...
Povídalo se ale jen chvíli, a následně všici usnuli, kromě mne. Jeden musí vydržet až do Brna a soubor v Brně "rozpustit".

Ještě se vrátím ke včerejšímu vystoupení v Sainik School Kunjapura (vojenská škola) - ovace ve stoje, dlouhý potlesk, následná "AfterParty" s uznalým poklepáváním po ramenou, toť vše je prostě pro umělce paráda.
A já si navíc velmi cením (krom obrazu - který dostali všichni mužští členové souboru, dámy dostali šál) obdržené "vojenské placky", takovou si běžně navzájem dávají ředitelé podobných institucí, ale tentokrát ta od ředitele vojenské instituce zůstala u manažera divadla, který jest "vojenským ajťákem", a tak k němu svým způsobem patří.

A na závěr si v tuto chvíli dovolím jedno konstatování (úvahy a vyhodnocení budou, předpokládám, ještě následovat, tohle je jen takový mini závěr): ano, semo tamo jsme se kvůli něčemu pohádali, semo tamo jsme byli, hlavně díky únavě, navzájem na sebe nevrlí, ale rozhodně zážitky a dojmy tvoří tak velké plus, že ta drobounká minus jsou rozhodně dokonale převálcována. Takže se těšíme na další podobné turné, ostatně do Indie už máme opětovné pozvání...

Žádné komentáře:

Okomentovat