středa 12. listopadu 2014

Amritsar - tam a zpět

Včera (11.11.) jsme ráno jeli vlakem z Amritsaru do Chandigarhu.
Cesta připomínala opět malé dobrodružství, neboť jsme byli hladový (kuchyň nesplnila Jaswinderův pokyn a nebyly placky "čapáta" na cestu), takže jsem na jednom nádraží cca uprostřed cesty zakoupil cosi jako šáteček plněný bramborovou směsí a cosi jako venky namočené ve vajíčku a opečené, jinde pak sladké pečené brambory... (nic nám z toho nebylo, naštěstí).
Do Amritsaru jsme dojeli se zpožděním, bo jsme na jakémsi nádraží stáli nevímproč.
V Amritsaru nás vyzvedl na nádraží autobus, dovezl na univerzitu, poobědvali jsme (nebo posnídali?), došo k "rozdělení Československa" bo Slováci nadrzo obsadili nejlepší pokoje a na nás zůstali ty bez sprchy, resp. ty mimo ubytovnu, v jakýchsi plesnivých domcích s jednou sprchou a záchodem pro šest lidí (byla tam skutečně plíseň a zatuchlina).
Odpoledne na nás navíc sprostě vyjeli, že prý jim pořád děláme nějaké problémy, přitom mají vedoucí, která neumí jednat, neumí si omladinu zkrotit a ani neumí zbla anglicky, omladina se neumí chovat, jako typičtí puberťáci chodí s rukama v kapsách a neodpovídají na pozdravy...
Mno nic, nebudu ten problém dál rozpitvávat...


CO dál napsat o Amritsaru? Další zážitek je nepopsatelný slovy - neb jde o návštěvu Zlatého chrámu, zážitek to úžasný, emocionálně nabitý, vlastně teologický; za těch sedm let se chrám změnil, doopravil po jeho zničení v roce 1984; úžasný, pompézní...
No a večer po večeři začalo dobrodrůžo poněkud nepříjemné, ale se šťastným koncem:
když nás zavezli do první ubytovny, zjistili jsme, že nás chtějí nechat v místnost dlouho nepoužívaných, kde vše bylo proloženo naftalínem tak, že se vzduch dal krájet...
Pak nás Dr. Dasinder Sink Chhina, šíleně upovídaný člověk, vzal po hotelech a slíbil, že to zaplatí ze svého. V prvním nebylo místo, v druhém bychom museli spát po třech na manželských dvoulůžkách. A tak jsem jej odnavigoval do Shiranu, kde jsme bydleli před sedmi lety (vše jsem spolehlivě poznal), ale on prohlásil, že je to hotel nízké úrovně a že nás dá hned vedle do lepšího, a tak jsme skončili (až po druhé ranní) v nádherném hotelu Pearl, moderním, čistém, perfektním...
A spali až do půl desáté ráno.

Dopoledne (12.11.) jsme dojeli zase na univerzitu, po poledni začal skvělý program "4th Khalsa College International Folk Festival". Nutno říci, že tuto část své práce, organizaci, zvládl Dr. Savinger Singh China skvěle; co ale nezvládl je organizace stravování, 4 stejné teplé chody za dva dny za sebou, to je trochu moc (rýže, luštěninová omáčka, omáčka s bramborami, jogurt, zelenina, čapáty), poslední večer už ani čapáty nebyly, a ze zeleniny zůstaly jen ředkve.
Navečer jsme jeli do města, hotelová recepce nám naštěstí zajistila výměnu peněz, Jaswinder se k tomu jaksi dlouho neměl, a čeká nás krátká noc, ráno musíme opustit hotel o půl páté, v pět odjíždí vlak zpět do Amritsaru...

Žádné komentáře:

Okomentovat